Alan Bastien - Alan Bastien

Má malá Jeane, boj svůj prohrávám.
Ty víš, proč jsem já přijal kříž.
Šel dál s davem svých, jsme štítem pocestných.
Má tím každý z nás k nebi blíž.

Žádný strach z té, co s kosou chodí.
Těm kdo zem Svatou osvobodí mečem svým.

Má malá Jeane, až já zaváhám,
už k nám na hradbách letí šíp.

Žádný strach z té, co s kosou chodí.
A čím jménem se krví brodím s mečem svým.

To Bůh to tak chtěl, to on úkol nám dal.
A nás dva pak žárem spojí.
To Bůh to tak chtěl, jen co dal, zpátky vzal.
Ty zůstáváš láskou mojí.

Má malá Jeane, dech tvůj poznávám,
teď schoulím se v tvém náručí.

Žádný strach z té, co s kosou chodí.
Těm kdo zem Svatou osvobodí nehrozí.

To Bůh to tak chtěl, to on úkol nám dal.
A nás dva pak žárem spojí.
To Bůh to tak chtěl, jen co dal, zpátky vzal.
Ty zůstáváš láskou mojí.

Deus le volt, to on úkol nám dal.
A nás dva pak žárem spojí.
Deus le volt, jen co dal, zpátky vzal.
Ty zůstáváš láskou mojí.

Deus le volt……..