Argema - Pomaláče 2

Nevím, kdy je počátek slunce.
Nevím, jak jen začalo žít.
Věčná, jeho cesta bez konce.
Jednou, sečtou se jeho dny.
Chtěla jsi naposled pohladit lásku,
Na divadle oponu když spouštějí.

Nevím, kudy přichází vítr.
Z mraků, když sype se sníh.
Pláčou, oči toulavých ptáků.
Pláčou, oči který jsou tvý.

Je to tak dávno,
Kdy naposled já,
Tuhletu píseň mohl ti hrát.
Je to tak dávno,
Kdy odešel čas,
Poslední den zůstal v nás.

Němá, pravda je vždy když,
Nad vším, lež vítězí,
Nemám, co bych mohl ti dát,
Vždyť, opojení je nejsilnější.

Je to tak dávno,
Kdy naposled já,
Tuhletu píseň mohl ti hrát.
Je to tak dávno,
Kdy odešel čas,
Poslední den zůstal v nás.

Je to tak dávno,
Kdy naposled já,
Tuhletu píseň mohl ti hrát.
Je to tak dávno,
Kdy odešel čas,
Poslední den zůstal.

Je to tak dávno,
Kdy naposled já,
Tuhletu píseň mohl ti hrát.
Je to tak dávno,
Kdy odešel čas,
Poslední den zůstal v nás.