Skrz skleněný otvory, pozoruju lidský životy,
sem tam lituju že ňáký věci nejdou vyfotit,
Jsou to příběhy, hádky a pak zase příměří,
jak se kluci u konzole hádaj kdo v čem vítězí,
a vo patro níž si bába čte knížky, s
ousedka na balkóně má hlubokej výstřih,
dvě patra nad nima
bydlí
trochu divná rodina,
teda aspoň podle zvuků co se ozývaj,
vedle jsou za oknem vidět prázdný flašky od piva,
a co jsem slyšel, chlastali na Vokouna.
Aby ne, dyť je to národní hrdina, jak Jarda,
v pátym patře bydlí ňákej Franta,
jeho fanda, jednou jsem ho viděl za oknem a na hlavě měl tanga,
tak doufám, Franto, že to byla jenom sranda.
Vo vchod vedle bydlí jeden dědek co má berle
když ho potkám tak mu otevírám dveře,
nejsem vandal,
sleduju to z vokna pozoruju životy,
někdy je to nuda, jindy zase divoký,
někdy vydržim na balkóně hodiny, pivo pít,
mám jen vobyčejnej mobil, nemůžu to vyfotit
sleduju ty vokna pozoruju životy,
někdy je to nuda, jindy zase divoký,
někdy vydržim na balkóně hodiny, pivo pít,
jen se bavim, nejsem šmírák co si ho vyhoní.
Je to prdel vidět z balkónu na dveře hospody,
štamgasti, padaj na držky, zakopávaj vo schody,
sledujou ulici ožralí, slalomy, na rohu
v noci zase bitky barový,
stojim na balkóně, podpaluju gramový,
a věřim,
že do pěti vteřin
se tlemim dalším existencím,
co nejedou na benzín,
hrdě spotřebovávaj produkty tuzemský,
tak vem si, co všechno můžu vidět v jednom úhlu,
asi to někdy natočim a hodim na youtube,
abys viděl, co všechno se dá zachytit,
když se zastavíš a zakoukáš aspoň na chvíli,
je to mocný, konečná je hold konečná,
tady cesta bezdomovců v busu konec má.
Často si ňákej vožrala pod voknama zazpívá,
po pravdě, párkrát jsem to byl taky já
sleduju to z vokna pozoruju životy,
někdy je to nuda, jindy zase divoký,
někdy vydržim na balkóně hodiny, pivo pít,
mám jen vobyčejnej mobil, nemůžu to vyfotit
sleduju ty vokna pozoruju životy,
někdy je to nuda, jindy zase divoký,
někdy vydržim na balkóně hodiny, pivo pít,
jen se bavim, nejsem šmírák co si ho vyhoní.
Sere mě, když vidim ty přivázaný psy před vobchodem a nebo hospodou,
asi hold schytali zkurvený páníčky, který na vodku jdou,
zpátky za hoďku jsou,
měli by si tam zkusit sednout aspoň jednou,
ať vokusej, jaký to je, když tě vodkopnou.
Jdeme vo krok dál, v osmym patře vidim Romana,
posíláme kouřový signály do rána,
když se hrálo mistrovství, řvali jsme jak hovada,
sousedi by na mě často chtěli vlastnit ovladač,
panelák, tak to je zvláštní místo,
dobře vim, jak je tady vzácný ticho,
břicho mi pomalu, ale jistě plní pivo,
stojim na balkóně a pozoruju život,
netrápí mě ani tolik jak hodiny plynou,
protože mám před vočima tohle neskutečný kino,
sleduju to z vokna pozoruju životy,
někdy je to nuda, jindy zase divoký,
někdy vydržim na balkóně hodiny, pivo pít,
mám jen vobyčejnej mobil, nemůžu to vyfotit
sleduju ty vokna pozoruju životy,
někdy je to nuda, jindy zase divoký,
někdy vydržim na balkóně hodiny, pivo pít,
jen se bavim, nejsem šmírák co si ho vyhoní.
Jectnochhajluchtáž Jectnochhajluchtáž
Miluju svůj balkón, Fatte má 3 nebo 4 balkóny, někdo nemá žádnej balkón, buď rád, jestli máš balkón, buď rád, jestli máš balkón,