Brontosauři - Ptáčata

Když naplní se číše a kapku přidáš jen,
tak přes okraj ti přetéká,
tak nějak je to s náma, i pro nás skončil den
a smutnej kabát obléká.

Já nejsem tvoje všechno tak, jak jsi to chtěl mít,
služka, holka jenom tak,
vem si svoje věci a už můžeš jít,
stejně jseš jak černej mrak.

Odnáší tenhle čas, smutnej čas všechny věci pryč, vždyť i láska, city, všechno mizí pryč,
každý z nás myslí jen na svý já a zapomíná.

Ty kašleš na to, co já, tak jsi to chtěl mít,
bez starostí v pohodlí si žít,
za rohem si randit a do noci pít,
tak to ne, to klidně můžeš jít.

Když naplní se číše a kapku přidáš jen,
tak přes okraj ti přetéká,
tak nějak je to s náma, i pro nás skončil den
a smutnej kabát obléká.

Odnáší tenhle čas, smutnej čas všechny věci pryč, vždyť i láska, city, všechno mizí pryč,
každý z nás myslí jen na svý já a zapomíná.