Dasha-Sobková Dagmar - Mona lisa

Ve věku dámy a též s dámy zázemím

Stojím a další tah je málokdy jen mým

A získat lásku svou zpátky sen já mám

Lásku tak dávnou, tajností jí opřádám



Můj úsměv skrývá léta zlá i líbezná

Vidím však zpátky jen a tak to málo znám

Co příští ráno dá, ránu či spíš mám

Doufat, že láska pohladí než dosnídám



A tak se stáčí dráhy mé

A já se ptám, co vůbec dá se snést

Shořím vzápětí, já vím

Jako Fénix povstávám

Křídla rozpínám



Ve věku dámy a též s dámy zázemím

Procházím pamětí, tím dětství územím

Kde čas byl bez hranic a lásky slíbené

Končí na soudu posledním, tak vzdáleném



A tak se stáčí dráhy mé

A já se ptám, co vůbec dá se snést

Shořím vzápětí, já vím

Jako Fénix povstávám

vstávám



Až příště skončí dráha má

Na ní je prach, co ještě dá se smést

Z něho vzápětí, já vím

Jako Fénix povstávám

Vstávám



A tak se stáčí dráhy mé

A já se ptám, co vůbec dá se snést

Shořím vzápětí, já vím

Jako Fénix povstávám

vstávám

Já vím...