Hana Zagorová - Cesta ke štěstí/...tobě, tebe, ti (reedice)

Šeptají mi slečny, jak prý je báječný,
prý život lehce vždy bral,
té koupil starý mlýn, té vzácný baldachýn,
s každou si chvíli jen hrál.

Dál všichni praví,
že v kavárnách Paříže nesnídal sám,
jenže já nejlíp, já nejlíp ho znám!

Lásko má, lásko má, kdo tě potkává?
Lásko má, lásko má, touho toulavá.
Lásko, lásko má, ať si šeptají.
Stejně ráda tě, stejně ráda tě mám.

Mám zkrátka pochopit, má děvčat na kopy,
snad ještě o něco víc,
prý s každou co tu je žertuje, flirtuje.

Směje se všem z plných plic.

Dál všichni praví,
že v kavárnách Paříže nesnídal sám,
jenže já nejlíp, já nejlíp ho znám!

Lásko má, lásko má, kdo tě potkává?
Lásko má, lásko má, touho toulavá.
Lásko, lásko má, ať si šeptají.
Stejně ráda tě, stejně ráda tě mám.

Lásko má, lásko má, kdo tě potkává?
Lásko má, lásko má, touho toulavá.
Lásko, lásko má, ať si šeptají.
Stejně ráda tě, stejně ráda tě mám.