Hana Zagorová - Náhlá loučení (reedice)

Byl jsi jak stín, stín promenád i koutů
a každý den s mi nosil kopretiny.
Elegantní typ, co se ženám líbí,
čekával jsi na mě před domem.

Byl jsi fajn kluk, kluk jako ze žurnálu,
kluk v modrákách a v kostkovaném sáčku,
pařížský den nás vodil po bulváru,
korzem dívek a půvabných žen.

Byl jsi tak jiný a svůj a já si jen hrála
uprostřed léta na tvou milou.
Byl jsi tak jiný a svůj a já se jen smála,
když sis mě vybral za svou madam.
Ty letní dny už jsou ty tam.

Se mnou jsi stál i u zapadlých krámků
a v uličkách ztraceného města.
Když z katedrál tma klesla do červánků,
náhle jsi mě něžně objímal.

Byl jsi fajn kluk, jenže trochu světák,
tvé úsměvy dívkám pletly hlavu.
Tvou svojí hrou, hrou rozmarného léta,
riskoval jsi a já byla tvou.

Byl jsi tak jiný a svůj a já si jen hrála
uprostřed léta na tvou milou.
Byl jsi tak jiný a svůj a já se jen smála,
když sis mě vybral za svou madam.
Ty letní dny už jsou ty tam.

Byl jsi tak jiný a svůj a já si jen hrála
uprostřed léta na tvou milou.
Byl jsi tak jiný a svůj a já se jen smála,
když sis mě vybral za svou madam.
Ty letní dny už jsou ty tam.