Hapka a Horáček - Citová investice

Dívám se dívám - a ty spíš,
matně se leskne malý kříž.
Stoupá a klesá tvoje hruď
a já si říkám: Bůh jen suď,
Bůh jen suď.
Zdali, až jednou blýskne se
a vítr liják přinese,
vezmeš mě k teplu pod svůj plášť.
Jestli to pro mě uděláš?

Když budu sedět nehnutě
a zase znovu zklamu tě
svým dojmem, že jsem na poušti
a že mě štěstí opouští,
zeptáš se: Kam jsi oči dal?
Tvá šťastná hvězda svítí dál!
Jdi za ní, já tu držím stráž...
Tak se ptám, jestli to uděláš,
tak se ptám, jestli to uděláš,
pro mě uděláš.

Co když se těžce zadlužím?
I ten kříž prodáš? Co já vím...
Když mě mé masky unaví,
stáhneš mě k sobě do trávy,
do travy.
A klidně řekneš hroznou lež:
Na svoje léta hezkej seš.
Před sebou ještě všechno máš...
Jestli to pro mě uděláš?

Co když mě zapřou přátelé
a budu s cejchem na čele
podroben strašné žalobě?
Vzkážeš mi: Stojím při tobě!
Jen při tobě.
Jediná vždycky budu stát
i když ti celý svět dá mat.
Věřím ti všecko. Braň se, snaž...
Jen se ptám, zda to uděláš.
Jen se ptám, jestli to uděláš.
Pro mě uděláš.

Stoupá a klesá tvoje hruď,
tak spolehlivě jako rtuť,
na teploměru našich dní,
ráno svět zuby vycení,
vycení.
A mně se mnohé nezdaří,
ale tvé prsty po tváři
mi zvolna přejdou, každý zvlášť...
Vím, že to pro mě uděláš.

Já vím, že to pro mě uděláš.
Všechno uděláš.