Heidi Janků - Já jsem "pořád" já

Když se holka ožení,
má ten svůj život těžkej,
když holka žije s cowbojem.
Ráno vstávat nelení,
na svět se jako blázen kouká
ven z okna svýho pokoje.

Stádo jen se odvalí,
hnes se jí mužský dvoří,
prej aby byla ochotná.
Hned se o ní vypráví,
říkají, s ní jak papír shoříš
a ona je tak samotná.

Když cowboy spí, když cowboy spí,
náruč svou prázdnou má.
Když cowboy spí, když cowboy spí,
ona na hezký klu-kluky jen vzpomíná.

Když je dole v městě bál,
ráda by tancovala,
snad až do rána bílýho.
Každý už jí dneska k tanci zval,
jenom ten její chce jít zpátky,
domů a zas by spal.

Když cowboy spí, když cowboy spí,
náruč svou prázdnou má.
Když cowboy spí, když cowboy spí,
ona na hezký klu-kluky jen vzpomíná.

Když se holka ožení,
má ten svůj život těžkej,
když holka žije s cowbojem.
Ráno vstávat nelení,
na svět se jako blázen kouká
ven z okna svýho pokoje.

Když cowboy spí, když cowboy spí,
náruč svou prázdnou má.
Když cowboy spí, když cowboy spí,
ona na hezký klu-kluky jen vzpomíná.

Když cowboy spí, když cowboy spí,
náruč svou prázdnou má.
Když cowboy spí, když cowboy spí,
ona na hezký klu-kluky jen vzpomíná.

Klu-kluky, Klu-kluky, Klu-kluky, Klu.

Když cowboy spí, když cowboy spí,
náruč svou prázdnou má.
Když cowboy spí, když cowboy spí,
ona na hezký klu-kluky jen vzpomíná.