Hoptrop - Na venkově

Mám tisíc chutí, jó, i čas vyprávět vám tu story,
jak vyšplouchli jsme s parťákem, co plavil s náma vory,
byl hamoun, prej už odmala, a že za vším viděl prachy,
nám peklo dělal hrozně rád i z tak dost perný fachy.

Pevně stůj, zaber víc a drž se svýho vesla,
nezbejvá, než si přát, aby nás voda nesla,
aby nás voda nesla.

Měl tlapy samej sval, tak chraň se každej jeho vzteku,
těma vorař, když se dopálí, obrátí i řeku,
znal voba břehy poslepu a všechny proudy dravý,
ale neměl páru vo tom, jak se leskne zlato pravý.

Pevně stůj, zaber víc a drž se svýho vesla,
nezbejvá, než si přát, aby nás voda nesla,
aby nás voda nesla.

Známe se s partou havířů v jedný podhorský obci,
maj' živobytí v uhelně, kam fáraj' dírou v kopci,
mezi uhlím občas najdou kyzu blejskavýho kusy,
kdo nezná hrudky kyzový, za zlato mít je musí.

Pevně stůj, zaber víc a drž se svýho vesla,
nezbejvá, než si přát, aby nás voda nesla,
aby nás voda nesla.

Kdo naházel je do písku, to vedlejší je přece,
hlavně, že ten chlap u nohou je našel jednou v řece,
tak, zaslepenej vidinou přeukrutnýho zisku,
se hrdě navzdor posměchu dodneška hrabe v písku.

Pevně stůj, zaber víc a drž se svýho vesla,
nezbejvá, než si přát, aby nás voda nesla,
aby nás voda nesla.
aby nás voda nesla, aby nás voda nesla ...
aby nás voda nesla, aby nás voda nesla ...
aby nás voda nesla, aby nás voda nesla ...