Iveta Bartošová - Bílý kámen

Řekni čím to může být,
tvůj důvod chci znát.
Stojím před jeskyní
a strach bych měla mít,
když mě schválně lákáš do tmy jít.


Řekni čím to může být,
tvůj důvod chci znát.
Stojím před jeskyní
a strach bych měla mít,
když mě schválně lákáš do tmy jít,
lhostejné se zdá kdo si.
Ten důvod chci znát.
Řekni, proč právě ty,
kdo vedeš protivým
k temnotám tak blízko máš.

A tak zkouším jít po tmě jeskyních,
rozpoznávám stále líp
jak se na stěnách
upůrostřed svých drah
jenom stíny míjejí.
Tušení, že já
stojím v prázdnotách
jistotou už zdá se být.
Snad se vrátit mám,
jenže dál se dávám já jeskyní.

Řekni čím to může být,
tvůj důvod chci znát.
Stojím před jeskyní
a strach bych měla mít,
když mě schválně lákáš do tmy jít,
lhostejné se zdá kdo si.
Ten důvod chci znát.
Řekni, proč právě ty,
kdo vedeš protivým
k temnotám tak blízko máš.

Sama dávno vím
často bývá líp
dobrovolně zpátky jít.
Dřív než v jeskyních
hlasy zprázdna zní,
ke mě jdou stále blíž.
Jak se bránit mám
všem těm stínohrám
co na tom, že zdánlivým.
Rozum čím dál víc
tvoji vládu ztrácí v tvých jeskyních.

Řekni čím to může být,
tvůj důvod chci znát.
Stojím před jeskyní
a strach bych měla mít,
když mě schválně lákáš do tmy jít,
lhostejné se zdá kdo jsi.
Ten důvod chci znát.
Řekni, proč právě ty,
kdo vedeš protivým
k temnotám tak blízko máš.

Řekni čím to může být,
tvůj důvod chci znát.
Stojím před jeskyní
a strach bych měla mít,
když mě schválně lákáš do tmy jít,
lhostejné se zdá kdo jsi,
ten důvod chci znát.
Řekni proč právě ty,
kdo vedeš protivým
k temnotám tak blízko máš.

Řekni čím to může být,
tvůj důvod chci znát.
Stojím před jeskyní
a strach bych měla mít,
když mě stále lákáš do tmy jít...