Boleslav, Boleslav,
překrásné město.
Neplač holka, nenaříkej,
moje nevěsto!
Jakpak nemám plakat,
smutná naříkat,
když tě vidím do vojenských
šatů oblíkat.
Ty vojenské šaty
trápí srdce mé,
neplač, holka, nenaříkej,
vžvšak se sejdeme!
jakpak se sejdeme ,když teprve jdeš,
copak ty mě, můj holečku,copak mně pošleš
pošlu ti psaničko nejedno v roce
aby ty jsi uvěřila mé věrne lásce