Jarek Filgas - Giogollo

Když jdeš,dvěřmi klapneš tak málo
a rytmus tvých kroků ještě dlouho mi zní.
To já,bloudím od okna k oknu
do světel mého města se dívám sám.
Tam někde jsi u radovánek v centru.
Pár stanic metra mi k tobě schází.

Nepůjdu spát,až s ránem se vrátíš.
Vleč se čas a svítá nám.
Co já,další probdělá noc
v duši tisíckrát proč raděj sama chodí rád.

Já ti odpouštím rád,tím zmírním své trápení.
Nic ti nemohu dát,to je největší dar.
Já ti odpouštím rád,tím zmírním své trápení.
Nic ti nemohu dát to je největší dar.

Já ti odpouštím rád,tím zmírním své trápení.
Nic ti nemohu dát,to je největší dar.
Já ti odpouštím rád,tím zmírním své trápení.
Nic ti nemohu dát to je největší dar.

Tam někde jsi.U radovánek v centru,
jen pár stanic metra mi k tobě schází.

Já ti odpouštím rád,tím zmírním své trápení.
Nic ti nemohu dát,to je největší dar.
Já ti odpouštím rád,tím zmírním své trápení.
Nic ti nemohu dát,to je největší dar.