Jaromír Nohavica - V tom roce pitomém

Děvenka Štěstí a mládenec Žal
spí v jedné posteli kterou jim vítr stlal
v plátěných hazukách se tulí ve spánku
z jednoho talíře snídají pohanku

Ona má bílý šlojíř
on chodí v černé kutně
milenci podobojí
jak vesele tak smutně
v dřevěné kořence
semínka po bodláčí
dívenka s mládencem
dva věční rozsévači

Dostal jsem včera poštou obálku
v ní Čínská modlitba štěstí
někdo mi tímto přeje na dálku
suché a velmi rovné cesty

Mám to jen opsat desetkrát
a zaslat smutným lidem
řetěz se nesmí zpřetrhat
a štěstí samo přijde
vložil jsem do stroje
papíry s kopíráky
že komu smutno je
ať pozná radost taky

Děvenka Štěstí a mládenec Žal
stáli mi za zády a četli co jsem psal
smáli se Hlupáček svatá prostota
jako by ještě neznal cesty života

Potom se líbali
bylo to vážně k vzteku
ohledy nebrali
vlezli pod jednu deku
a ona vzdychala
on šeptal polohlasem
páska mi dopsala
a potom přetrhla se

Děvenka Štěstí a mládenec Žal
spí v jedné posteli kterou jim vítr stlal
v plátěných hazukách se tulí ve spánku
z jednoho talíře snídají pohanku

Ženich a nevěsta
my jejich svatebčané
na cestách-necestách
čekáme co se stane
za noci svatební
pijeme dole v sále
ze skříně hudební
zní věčné pastorále