Athos: Jak dávno znám ta ústa zmijí.
Jed krutý já ochutnal sám,
když jsem vám své jméno dal,
do náručí vás vzal,
nevěstu s cejchem, s lílií.
Mylady: Mé hříchy vzápětí ať smyjí.
Andělé, svou cestu k nim znám.
V kláštera stínu najdu kout.
Přestanu plány hrůzné kout.
Naposled žádám nech mě jít!
Athos: Já průchod právu dám!
Mylady: Máš důvod mstít se sám.
Oba: A já to vím, už zbývá slůvek pár.
Oba: Dávnou
chvíli zpátky vzít.
Být zas blízko sebe
a Čas na lásku mít.
Jen tak mávnout,
znovu získat málo dnů
zvrátit vůli nebe
a tíhu zákonů.
Athos: Nepocítí soucit můj, kdo zradí,
Mylady: Teď pomůže, zdá se jen sám Bůh.
Athos: V moci vás však dlouho ďábel má.
Mylady: Tak to on mě léta vábil v tmách.
Oba: Ale Bůh teď vítězí.
Athos: Já průchod právu dám.
Mylady: Máš důvod mstít se sám.
Oba: A já to vím, už zbývá slůvek pár.
Oba: Dávnou
chvíli zpátky vzít.
Být zas blízko sebe
a Čas na lásku mít.
Jen tak mávnout,
znovu získat málo dnů
zvrátit vůli nebe
a tíhu zákonů.
Athos: já vám teď přísahám, já vážně vás měl rád.
Mylady: Vrátit čas, a té lásky slast zas chtěla bych cítit a dát, víc jí dát.
Oba: Dávnou
chvíli zpátky vzít.
Být zas blízko sebe
a Čas na lásku mít.
Jen tak mávnout,
znovu získat málo dnů
zvrátit vůli nebe
a tíhu zákonů.
Oba: Tak ať hříchy vzápětí se smyjí,
co víc.