Karel Gott - Nejromantičtější

Když tě má ruka hladí
Klesáš na polštář
A ukrýváš raději svou spanilou tvář
Zlato tvých očí už přestává plát
Má deska se líně točí a začíná hrát
Kouzelná loutna a s ní houslí pár
Poleno doutná, krb ztrácí svůj žár
Teď mě nech vstát, půjdu si vzít pohrabáč
Po sklech okenních náhle stéká pláč

Lež dál, spi dál, já se vrátím
Nesmíš se bát
Má deska je líná, zatím tu bude ti hrát
Je deštivý den, je deštivý den, nebe jak vodopád
Můj věrný pes žárlí, že mám tě tak rád

Když tě ruka má laská, jiskří pod ní proud
Tak projeví se láska, když zbaví se pout
Umíš být něžná jak hedvábný šál
A hrdá jak vládná kněžna
Když dvoří se jí král

Más v sobě pýchu jak rozmarný páv
Máš blízko k hříchu a přitom máš panenský háv
Teď mne nech vstát, půjdu si vzít skotský pléd
Dírkou klíčovou k nám sem náhle
Průvan vlét

Lež dál, spi dál, já se vrátím, budu si číst
A ty si můžeš zatím dále potichu příst
Je deštivý den, je deštivý den, nebe jak vodopád
Má angorská kočko, já mám tě tak rád
Je deštivý den, je deštivý den, nebe jak vodopád
Má angorská kočko, já mám tě tak rád