Karel Zich - Dům č.5

Cenu má

jak déšť v suchu pouští

touhu žít, co budí v nás

a tak si važ

važ toho co máš

víš, co jiný nezíská

nebo platí dráž.



Kolikrát

dech snů a přání

pohltí a smyje dým

však moudrý čas

čas pro každého z nás

míru štěstí naměří

léto střídá mráz.



Dá mnohým přízeň blízkých úst

však jiným neznat žízeň ani půst

pár blízkým slávu Einsteinů

či horu snů

dar umět žít

z úsvitu a dnů.



Smutek tvůj

a vším, vším se trápíš

štěstí dál ti uniká

však hledej spíš

svý štěstí někde blíž

v prázdnu mlhy stěží jen

něco objevíš.



Cenu má

jak déšť v suchu pouští

touhu žít, co budí v nás

a tak si važ

važ toho co máš

víš, co jiný nezíská

nebo platí dráž, dráž.



Dá mnohým přízeň blízkých úst

však jiným neznat žízeň ani půst

pár blízkým slávu Einsteinů

či horu snů

dar umět žít

z úsvitu a dnů

dar umět žít

z úsvitu a dnů.