Leona Machálková - Zatmění

Jsem to já
jsem to já já z nebe spadlá
dny jsou mi dlouhé taky týdny dlouhé mám
Jsem to já
jsem to já nic nenadělám
lásce se rouhej radí ďábel sám a já
Jsem to já
marně volám všechna jména
a cítím málo jistot nevím kam se mám dát
Jsem to já
jak biblická Magdaléna
skrývám svou duši čistou cítit je jiné než znát

Srdce mám tvárné
věčně zralé k náhlým zatměním
Srdce mám tvárné
láska se mi peklem odmění
já už znám svá trápení
čas kdy soudnost láska stíní
co dá se žádat od ženy
srdce mé je stálý viník
vždyť záře je příbuzná s tmou
a obě jen lžou
je to krása mít své srdce zatemnělé
při bouřkách jsou ženy znovu nedospělé
láska to je oběť zároveň i kat
když střídá světlo stíny a nedá se spát
Mé srdce každodenní má stále stejná zatmění
mé srdce mívá zatmění

Zkušenosti ty mi můžou dát nebo vzít
už se asi neproměním
já zatmění mám na srdci svém co má být

Zkušenosti ty mi můžou dát nebo vzít
už se asi neproměním
já zatmění mám na srdci svém co má být

Srdce mám tvárné
věčně zralé k náhlým zatměním
Srdce mám tvárné
láska se mi peklem odmění
já už znám svá trápení
čas kdy soudnost láska stíní
co dá se žádat od ženy
srdce mé je stálý viník
vždyť záře je příbuzná s tmou
a stíny jen lžou
je to krása mít své srdce zatemnělé
při bouřkách jsou ženy znovu nedospělé
láska to je obět zároveň i kat
když střídá světlo stíny a nedá se spát...
Mé srdce každodenní má stále stejná zatmění
mé srdce mívá zatmění

Zkušenosti ty mi můžou dát nebo vzít
už se asi neproměním
já zatmění mám na srdci svém co má být
na srdci svém co má být
zatmění mám co má být...

...Zatmění stálé.