Lucie Vondráčková - Manon

Dřív kolem něj byla jen jedna velká nuda
až vůbec nic nechtěl mít
Pak přišel den
kdy rázem bo uhranula
s ní jeho klid měl odejít

Prásk hrom a blesk
Velký třesk
V srdci černá díra
On jako sloup zůstal stát
Prý od těch dob
kdy láska v ráji byla
člověk napořád

Kvůli ní
Půjde kam se dá
Kvůli ní
spoutá oceán
Kvůli ní
vítr předhoní
Kvůli ní
hvězdy spočítá sám

Co když náš svět to je jen archa Noemova
V ní každý hledá svůj pár
Na správný čas
tam všechny páry světa
čekají dál

Až kolem nás bude zem nejen samá voda
a začne Éra Dvou
kam bude chtít
den co den zas a znova
dálkou dalekou
já půjdu za tebou

Kvůli ní
půjdu kam se dá
Kvůli ní
spoutám oceán
Kvůli ní
vítr předhoním
Kvůli ní
tebe hledám dál Když přišel blíž vůbec země se nezachvěla
Tak babo raď co s tím
Všechno jde dál
jen nic od té doby není
tak jako dřív

Známe se chvíli a znátme se odjakživa
Den co den nám je líp
Jen já se ptám
jestli i pro nás ona
ráda udělá
i první poslední

Kvůli nám
půjde kam se dá
Kvůli nám
spoutá oceán
Kvůli nám
vítr předhoní
Kvůli ní
hvězd se dotýkám

Kvůli nám
Z dálky má kam jít
Kvůli nám
dávno ví co chtít
Kvůli nám
má proč zůstat stát
Kvůli ní
svět se točí dál

Kvůli nám
z dálky má kam jít
Kvůli ní
tebe hledám dál ....