Marek Ztracený - V opilosti

Když někdy vstávám a dotýkám se hvězd,
po ránu snídám kávu a sex.
Když něco dělám, tak se vším všudy,
chodím si po světě a je mi jedno kudy.

Přes den zbírám inspiraci k noci,
nejsem bůhví čím a bůhví cosi,
a když se hádám, tak se rovnou peru,
když od života dostanu ránu, tak se nepo-znávam.

Když padám, tak hned vstávám,
když padám, tak hned vstávám.
Pak, pak, pak, pak padám a padám a padám.
Když padám, tak hned vstávám.

Někdy zakopávám, ztrácím rovnováhu,
život je klasik, hlavně po ránu,
ty všechno řešíš na poslední chvíli,
ty se jen směješ a mně dochází síly,

Něco říkám a něco v sobě dusím,
chci dělat co chci, a ne co musím,
někdo se modlí, někdo topí ve víně,
život je krásnej, i když trochu svině.

Když padám, tak hned vstávám,
když padám, tak hned vstávám.
Pak, pak, pak, pak padám a padám a padám.
Když padám, tak hned vstávám.

Když padám, tak hned vstávám.
Pak, pak, pak, pak padám a padám a padám.
Když padám, tak hned vstávám.