Věra Martinová - Toulavý touhy

Lásko, půjdeš se mnou, ta druhá nemá víc
než jen duši černou a z dermacolu líc
co dál, co dál mám říkat dobře víš
protože tam kam půjdu já, sám jenom smíš

Nevěř moje lásko, ta slova jsou jak jed
dřív popraskaj' skály a prolomí se led
než já se lásky jen tak vzdám
tenhle je všechno, to mi věř, já spočítám

Ať rozhodne to vítr, který drží stráž
které z nás jen svoji ruku dáš
Ať rozhodne to vítr, když ne, co by ses bál
na krku nás máš obě dál

Tvé {myšlenky ráda} denně vyžehlím
na každou z nich rtěnkou srdce nakreslím
jsi můj ať druhá {kreslí} dál
o tobě zpívám nový hit pro plný sál

Ať rozhodne to vítr, který drží stráž
které z nás dvou svoji ruku dáš
Ať rozhodne to vítr, když ne, co by ses bál
na krku nás máš obě dál

Když vítr nemá sílu, tak rozhodni se sám
až srovnáš si to v hlavě, tak pošli telegram
a sám, sám teď čekej na zázrak
čekej, my rády počkáme si dál na příští vlak

Na příští vlak, na příští vlak