Pavel Bobek - Galaportrét

1. Řekla Já nevím proč se tváříš tragicky
všechno je prosté, když budeš myslet logicky
můžu ti pomoct chceš-li být volný na vždycky
je přece 200 cest, jak sbohem dávat.

2. Řekla vždyť víš, že se nechci do tvých věcí plést
a prosím nemysli, že tě chci jenom svést
jestli se omílám, pak zkus to ještě snést
je přece 200 cest, jak sbohem dávat.

Ref. Jen vymysli sám plán, nedumej proč skoč
nebo zahoď svůj klíč pryč, běž po svém si žít.
Chyť příští vlak pak, už se nemusíš hádat
tak zadem se strať ať, smíš volný být.

3. Řekla ty hloupý přestaň si to tak brát
přestaň se mračit, Játeď chci se stebou smát
povídám to je pěkné, tak zkus ještě popsat
těch 200 cest.

4. Řekla pojď spát noc přece na všechno lék zná
a možná, že snad zítřek lepší odpověď ti dá
dala mi pusu a Já připustil, že asi pravdu má
je přece 200 cest, jak sbohem dávat
200 cest, jak sbohem dávat.

Ref. Jen vymysli...