Karel: Dřív tvý písně se hrály
i v rádiu i v tančírnách,
ale sláva má jak známo krátkej dech
a z pugetů zůstane prach.
Pavel: Jenže žízeň člověk má pořád stejnou
a nikdy se jí nezbaví,
tvůj límeček stárne víc než ty
a ponožky máš děravý.
Karel: Ach teď mít aspoň na hot dog
a pár dnů veselejch žít.
Pavel: Stačí, když pouze zrychlíš krok
a spatříš vývěsní štít
Oba: Bowery Stree. Tam to známe.
Máš v kapsách díry,
co víc mohl bys chtít,
pojď se mnou chvíli,
hrát na Bowery street.
Pár drobnejch můžem,
ráno v klobouku mít,
tak pojď líná kůže,
hrát na Bowery street
Pavel: Rozpomeň si na ty starý fláky,
ať visím, jestli nezaberou,
to je jiný kafe nežli na Brodvej
a jiný než před operou.
Karel: Co mě se týče, já jsem raděj tady,
než hrát po barech zbohatlíkům,
tady mám to svoje správný podium
a tady je mý publikum.
Pavel: Domov máš, tam kde klobouk svůj,
na chodník smíš položit
Karel: A kde líp můžeš hrát než na scéně scén
a víc věrnejch diváků mít než na Bowery street.
Oba: Máš v kapsách díry,
co víc mohl bys chtít,
pojď se mnou chvíli,
hrát na Bowery street.
Pár drobnejch můžem
ráno v klobouku mít.
Tak pojď líná kůže,
hrát na Bowery street
Máš v kapsách díry,
co víc mohl bys chtít,
pojď se mnou chvíli,
hrát na Bowery street.
Pár drobnejch můžem
ráno v klobouku mít.
Tak pojď líná kůže,
hrát na Bowery street.
Má dívka
Autor: Bobek Pavel
Album: Veď mě dál, cesto má