Pavel Bobek - Veď mě dál, cesto má

1. Čekám na svůj náklaďák, co mě vezme dál,
jedu dál i když už nemám s kým.
Na cestách, kde v dešti s ní tolikrát jsem stál,
každý kámen zblízka prohlížím.
Tady nás vzal dýzlák s uhlím a já se svou harmonikou
doprovázel její tiché blues.
Všechny písně, které šofér znal, za to, že nás vzal, jsme hráli, dál nás potom vzal zas jiný vůz.

Ref.: Všude, kam se podívám, tam slyším její blues,
každé město jinou písní zní.
Na každém tom náměstí snad ze mě zůstal kus,
vzpomínám si na každý z těch dní,
vzpomínám na chvíle, kdy jsem byl s ní.

2. Každou noc mě hřála dechem svým, ať byl mráz či sníh,
znala mé sny i má tajemství.
Vyměním dny zítřejší za jeden z včerejších,
za jediný z těch, kdy byl jsem s ní.
Tady někde blízko musí být jedno náměstí,
kde mi řekla "domů otáčím"
a já doufám, že našla tam své štěstí v neštěstí,
sám pak zase šlapu bodláčím.

Ref.: Všude, ...

Ref.: Lalalála lálala, lalalálala,
lalalála chvíle, kdy jsem byl s ní,
lalalála lálala, lalalálala,
lalalála chvíle, kdy jsem byl s ní.
Lalalála lálala, lalalálala,
lalalála chvíle, kdy jsem byl s ní,
lalalála lálala, lalalálala,
lalalála chvíle, kdy jsem byl s ní.