Pavel Vítek - Muzikál Tři mušketýři (král)

Mám rád vůni Tvý kůže,
hřej když můžeš mě hřát,
dám svý tělo na oltář,
já nechci mít svatozář.

Ještě chvíli čekej, nejsem vůbec slepej,
vidím, že kolem mě kroužíš.
Lasery v pohledech Tvých na mě posílaj hřích,
po kterým i já toužím.
Jenže nejsem k mání na Tvý zavolání,
nemysli, že se hned zblázním.
Mě hned neulovíš, i když teď asi víš,
že se jen na voko bráním, óó.

Mám rád vůni Tvý kůže,
hřej když můžeš mě hřát,
dám svý tělo na oltář
já nechci mít svatozář.

Mám rád vůni Tvý kůže,
hřej když můžeš mě hřát,
dám svý tělo na oltář,
já nechci mít svatozář.

Chci Tvý tajemství znát, chci Ti sebe kus dát,
chci Tě spálit svým žárem.
Budeš zámek, já klíč, kterým Ty otočíš
a projdem spolu pak rájem.
Pojď se mnou, zkus si teď číst ten hustě popsanej list,
co v sobě prej každej skrývá.
Tak už přestaň si hrát, já to mám taky rád,
že jsem svatej nepředstírám,óó.

Mám rád vůni Tvý kůže,
hřej když můžeš mě hřát,
dám svý tělo na oltář,
já nechci mít svatozář.

Mám rád vůni Tvý kůže,
hřej když můžeš mě hřát,
dám svý tělo na oltář,
já nechci mít svatozář.

Mám rád vůni Tvý kůže,
hřej když můžeš mě hřát,
dám svý tělo na oltář,
já nechci mít svatozář.

Mám rád vůni Tvý kůže,
hřej když můžeš mě hřát,
dám svý tělo na oltář,
já nechci mít svatozář.

Mám rád vůni Tvý kůže,
hřej když můžeš mě hřát,
dám svý tělo na oltář,
já nechci mít svatozář.