Nad kanálem stála za uchem vřed,
boty blátem vobalený,
pekelně se smála,zubů jen pět,
ty vostatní vymlácený.
Vopuštěnejch ptáčat,plnej je svět,
hnízda hledaj,neví kam se dál,
na hajzlu si píchnou lacinej fet,
aby se jim krásnej svět zdál.
Víš,holky těžký to maj,maj,maj,maj,
kalamajka mik,mik,mik,
víš,voženil se kominík.
Říkal jsem jí štístko zatoulaný,
krkla si a chlastala dál.
Podala pak na mě voznámení,
jó,blbě jsem se zamiloval.
Víš,holky těžký to maj,maj,maj,maj,
kalamajka mik,mik,mik,
víš,voženil se kominík.