Pospíšil Luboš - Jsem v tom

Já u pramene jsem a žízní hynu
ve svitu ohňů vládnu temnotám
jsem cizí tam, kde je dům mých synů
a v davu lidí jsem blíž samotám
Nahý jak hadrář, oděn jako král
nahý jak hadrář, oděn jako král

V mém smíchu pláč, naděje v zoufání
to co mě vyléčí, to jiné poraní
i při zábavě radost nevnímám
cítím svou sílu a nevím co s ní
Srdečně přijat, každým odmítán
srdečně přijat, každým odmítán

Všechno je nesporné uprostřed zmatků
i v jasných dnech svou cestu nepoznám
a kde je klid, tam cítím spor a hádku
za to co znám, vděčím jen náhodám
A čím hůř hraju, tím víc vyhrávám
a čím hůř hraju, tím víc vyhrávám

Jen to co neznám, má pro mě cenu
ač po všem toužím, o nic neškemrám
kdo mě má rád, tomu dávám vinu
a pravdomluvným lži vyčítám
Baví mě ten, kdo mě jen utíká
baví mě ten, kdo mě jen utíká

A řekne : labuť má černá křídla havraní
mám rád jen ty, co mě poraní
a je mi jedno, jsem-li oklamán
mám vše co chci, nic co mě zachrání
srdečně přijat, každým odmítán
srdečně přijat, každým odmítán