Vyjdu před dům a nikdo nikde
a v lese zpívaj ptáci,
všichni seděj doma u bedny
anebo makaj v práci
Je další otravnej den
se nesnážim aby to bylo lepší
ty víš že neumim bejt jinej
možná to takhle bude lepší
Já nevim, proč neumim se změnit
Možná ani já sám nechci
Tak stojim o životě přemejšlim
Takhle to nesmí skončit přeci
Se snažim, vypadat jak ten hodnej
a nejeden z vás to zná
ale v reálu, jsem vážně jinej
jinej, než se může zdát
A dycky, dyž si říkám že se změnim
už vim, že sám sobě lžu
Asi jsem vážně debil
Ale nestavim se v cestě osudu
se znám, vim na co mám a na co nemám
a o čem, nechci ani slyšet
tak radši lezu zas do baráku
A vyřešíme to až někdy příště