Tiskar94 - Nejsme těmi debily

Než jsem se stal obchodníkem
toho mého podniku,
začínal jsem s desetníkem,
snesl tvrdou kritiku.

A když po tom rozdělení
došlo k státní krizi,
ach, to bylo nadělení,
z regálů vše mizí.

Jako mladé obchodníče,
rozhod jsem se v trafice,
co se podnikání týče,
musí začít v Africe.

Řekl jsem to naší Anče,
že jedině pomeranče
řeší krizi podniku,
tak navštívím Afriku.

Když to žena slyšela,
kufříky mi sbalila,
a na lodi Regiment,
opustil jsem kontinent.

Smolař jsem já vždycky byl,
na špatnou loď se nalodil,
a na místo v Africe,
ocit jsem se v Americe.

Zaklel jsem já převelice,:
"vždyť rostou
i v Americe."

Navštívil jsem spoustu rančů,
Koupil kila pomerančů.

Dal jsem je do kamiónu,
bylo jich půl miliónu.

Pak mi ňákej darebák,
ukrad zboží i tirák.

Zařval jsem naň: "I ty kanče,
naval sem ty pomeranče,
jinak ti ty darebáku,
vrazím jednu do čumáku."

Ten blázínek se mě leknul,
s tím zlodějským kšeftem seknul,
když vylejzal z tý mý kraksny
usek jsem mu všechny haksny.

Na zemi se chvilku svíjel,
aktivitu nevyvíjel.

Zasmál jsem se jenom tomu,
nalodil se a jel domů.

Když jsme domů připluli,
všichni známí žasnuli.

Říkali mi: "Filipe,
tohleto ti posype."


Nelhali mi přátelé,
začal jsem já vesele,
a uvedl jsem do chodu,
prosperitu obchodu.

Tak já díky riziku,
že jsem navštívil Ameriku,
zved jsem příjmy podniku.