Vojta Kiďák Tomáško - Ty jsi můj strašnej zloděj času

Martha:
Ty jsi můj strašnej zloděj času,
čím já bych byla nemít tě?
A teďka s tebou v parcích pasu
fialky, listy, labutě.
Vojta:
Jen si mě schováš do soumraku,
Andersen přijde po špičkách.
Říkáš mu hezky - jen nás lakuj,
sednem si zády k lavičkám.
Martha:
Za každý příběh jedna lžička,
na každý večer byly tři.
Vojta:
Křesadlo z kapsy kominíčka
v ručičce Gerdy zajiskří.

All:
Ty jsi můj strašnej zloděj času
Martha a Míša:
Čím já bych byla nemít tě?
All:
A teďka s tebou v parcích pasu
fialky, listy, labutě.
Jen si mě schováš do soumraku,
Andersen přijde po špičkách.
Říkáš mu hezky - jen nás lakuj,
sednem si zády k lavičkám,
sednem si zády k lavičkám.

Martha:
A ten pán z dánské ambasády,
vypráví co mu tatínek
čítával když si sedal zády
k sirupu z hořkých brusinek.
Vojta:
Ta tam je zima v chladném parku,
ty tam jsou němý starosti.
Za každý rande zlatou čárku
píšu ti na dlaň s radostí.
Martha:
Za každý příběh jedna lžička,
na každý večer byly tři.
Vojta:
Křesadlo z kapsy kominíčka
v ručičce Gerdy zajiskří.

All:
Ty jsi můj strašnej zloděj času.
Martha a Míša:
Čím já bych byla nemít tě?
All:
A teďka s tebou v parcích pasu
fialky, listy, labutě.
Jen si mě schováš do soumraku,
Andersen přijde po špičkách.
Říkáš mu hezky - jen nás lakuj,
sednem si zády k lavičkám,
sednem si zády k lavičkám.

All:
Ty jsi můj strašnej zloděj času.
Martha a Míša:
Čím já bych byla nemít tě?
All:
A teďka s tebou v parcích pasu
fialky, listy, labutě.
Jen si mě schováš do soumraku,
Andersen přijde po špičkách.
Říkáš mu hezky - jen nás lakuj,
sednem si zády k lavičkám,
sednem si zády k lavičkám.